Search

Rozpracováno

Můj život na pokračování – co mě baví, co mě těší, co mě trápí, co mi dává naději, co miluji…

Category

Duchovnosti

vánoční dárek

Pod nohama mi ujíždí namrzlý chodník, lidé do mě vráží a vůbec jim to nevadí. Spěchají dokoupit poslední dárky, na vánoční večírek, na svařák na trhy. Jsou ulítaní, strhaní a nervozní. Ještě potřebují sehnat výzdobu, stromeček, kapra … a konečně hurá domů.

Ale ani doma to nekončí. Zabalit dárky, vrhnout se na úklid. Pečení, vyvařování … a zase úklid. Potom už jen s napětím čekat jestli pořízené dárky splní očekávání. Budou se líbit, byly dostatečně drahé, krásné, roztomilé, užitečné ??? vyberte si.

Tak přesně na tohle se postupně scvrkly Vánoce.

No není to smutné?!

Svátky klidu a míru – pohody s rodinou – tichého praskání a jemného sálání roztopeného krbu – vůně pomerančové kůry a skořice – oblíbených pohádek, které vás ani po 168759 nepřestanou bavit – chuti svařáku a vanilkových rohlíčků – chundelatých dek – mrazivých dnů a vřelých objetí.

Svátky bezpodmínečného dávání. Protože nám bylo dáno.

Byl nám dán Nový život, byla nám dána Naděje, byl nám dán potenciál, bylo nám dáno pokračování příběhu až za hrob. Byl nám dán Spasitel. Ve městě Betlémě. Syn živého Boha. Vykupitel. Učitel. Bratr. Někdo kdo nám dokonale rozumí, protože si prošel vším čím my.

Co tedy pojmout letošní Vánoce trochu jinak a dávat ze sebe?

Co kdybychom letos darovali náš čas, naši pohostinnost, naši vlídnost, náš úsměv, milé slovo, dobře míněnou radu, LÁSKU.

Co letos sloužit druhým, být laskaví, trpěliví, nehádat se, nestěžovat si a pomáhat jeden druhému?

IMG_20161227_181345 (2)

Krásné Svátky!

Tvoje Betty

 

 

 

 

 

Advertisements

osmý hřích

Pýchu, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost a lenost asi všichni známe a s jednotlivými body více či méně bojujeme. Že jsme dokonalí si nalhávat nebudeme.

Nějak se nám na tento seznam ale vloudil nový hřích.

Jmenuje se smutek a já už jsem unavená z obviňování z obcování s ním.

Continue reading “osmý hřích”

Default setting: Happy

Taky máš někdy období, kdy se Ti vůbec nic nechce, jsi na dně sil, bez nálady, bez života a energie, nic Tě nebaví a k ničemu se nemůžeš dokopat?

Dobře, teď opravdu doufám, že v tom nejsem sama a jen si neťukáš na čelo a nekroutíš hlavou, protože netušíš o čem to ta holka mluví :oD

Continue reading “Default setting: Happy”

Trochu jiná Velikonoční vajíčka

S Velikonocemi přichází teplejší počasí, více sluníčka, tuna čokolády, týden na chatě a zdobení vajíček!

Jako malá jsem to milovala. Sešla se celá rodina, hrály se deskové hry, lítalo se po lese, jedlo se babiččino výborné jídlo (a někdy taky zvracelo na kolotočích) a všude byla ta úžasná, útulná,rodinná atmosféra. Takové to domácí teplo.

Nikdy jsem se nemohla dočkat zdobení!

Continue reading “Trochu jiná Velikonoční vajíčka”

It’s the little things

Drobnosti, maličkosti, detaily, malichernosti – takové ty věci, co si je ani neuvědomujeme.

Kdo se třeba při pohledu na vodu vytékající z kohoutku pozastaví nad tím, jaký je to vlastně zázrak (až teda na nás, co jsme pokaždé, když si nasadíme brýle v úžasu, že s nimi opravdu vidíme)?!

No, a nám ji na dva dny odstavili.

Continue reading “It’s the little things”

Do I even know myself?!

Follow my blog with Bloglovin

půst 

je jednání jedince nebo společenské skupiny dané odmítáním příjmu potravy, jeho redukcí na minimum nebo omezením na vyhraněné, skromností charakterizované pokrmy, jež má mít pro postící se osobní pozitivní přínos.

Říká wikipedie.

Continue reading “Do I even know myself?!”

Dobré věci nečekají

K této úvaze mě přivedla zkažená šunka. Moc dobrá šunka. Drahá šunka. Která měla záruční dobu ještě týden. A stejně i ve vakuovém balení celá zbělela a zezelenala.

A když jsem se tak na ni dívala. Na tu lahodnou, chuťově dokonalou, dobrou věc, kterou jsem si schovávala na správnou příležitost, uvědomila jsem si, že dobré věci nevydrží. Především, když si je syslíme na později. Continue reading “Dobré věci nečekají”

Carousel never stops turning

Posledních pár podzimních dnů. Vzduch voní zimou a špičku nosu už mám při procházkách otupělou mrazem.

Příroda se, jako na každou derniéru, vystrojila do těch nejkrásnějších barev, předvedla svou velkolepost, rozloučila se s publikem a odchází do zákulisí – i ona si potřebuje odpočinout.

dsc_1237 Continue reading “Carousel never stops turning”

O blogu a o snech

Takové to divné brnění v těle a nutkání se po dlouhé době zase nějak kreativně vyjádřit mi nedalo spát pěknou řádku dní… Nejjednodušší formou vyjadřování je pro mne psaní, a tak se zrodila myšlenka blogu, ale… Continue reading “O blogu a o snech”

Blog at WordPress.com.

Up ↑