Posledních pár podzimních dnů. Vzduch voní zimou a špičku nosu už mám při procházkách otupělou mrazem.

Příroda se, jako na každou derniéru, vystrojila do těch nejkrásnějších barev, předvedla svou velkolepost, rozloučila se s publikem a odchází do zákulisí – i ona si potřebuje odpočinout.

dsc_1237

S posledními tóny padají i poslední listy. A právě když jsem takto večer pozorovala těch pár opozdilců vlnících se v lehlém vánku, padajíce do peřejí, které je s lehkým pohupováním v bocích unášely do neznámých dálek, uvědomila jsem si, jak fascinující je změna.

Kdyby se příroda po té parádě nesvlékla do naha a neprošla si temným a mrazivým obdobím zimy, nikdy by nemohlo přijít jaro, protože by tu pro něj nebylo místo. Staré se muselo odporoučet, aby udělalo místo novému, svěžímu, živoucímu, proudícímu, mladistvému…

leaves

Pro nás, jako součást přírody, platí stejné principy. Nemůžeme čekat něco nového, když lpíme na starém. Musíme ze sebe shodit naše strasti a starosti, minulé křivdy a hříchy, špatné zvyklosti či cokoli jiného, co chceme změnit. Bez lítosti a bez ohlížení. Dát si chvíli na nabrání sil a pustit se do života na novo. Kolo se točí a s ním i koloběh života.

Z vlastní zkušenosti vím, že ta nejlepší období přichází po obdobích naprostého zmatku, bezmoci a trápení. Změna je zdravá a potřebná, tak se jí nebraňme, ale vítejme ji.

Pusťme se do shazování listí a trpělivě vyčkejme na novou sezónu.

Měj se a SMĚJ se!

Vaše Betty

Advertisements